Sezonu jsme se rozhodli zakončit na našem oblíbeném závodě, tam, kde vlastně začalo naše společné závodění, v Bělči nad Orlicí. Rychlé placaté tratě nám sedí a tak jsem doufala, že bychom mohli dát do sbírky třetí zlato 🙂

Plány hezké a v sobotu to vypadalo i nadějně, když jsme vedly před druhým Jirkou Suchým o dvě vteřiny. V neděli mě ale parádně vyškolil schovaný kořen v zatáčce, když jsem kvůli němu opustila koloběžku a nějakou tu vteřinku se poválela po zemi. A tak jsme se musely spokojit s druhým místem. 

foto Pavel Slezák

Vaškovi s Čertem se tentokrát dařilo také dobře. Abychom si nezáviděli, přivezli si také druhé místo za první Martinou Štěpánkovou. 

foto Helča Jílková

Do Švédska jsme se strašně těšili. Už dopředu bylo jasné, že se sem sjede opravdu maximálně nabitá konkurence ve všech disciplínách, což se nakonec také potvrdilo. Čtyři závodní dny nabízely možnost zajet si kolo, koloběžku s jedním psem a koloběžku se dvěma psy. Toho jsme s retardičkama chtěly využít, když už pojedeme takovou dálku. Bohužel nás nemile překvapili pořadatelé, kteří několik dní před závodem, po zaplacení startovného, kategorie různě přesunuli a nebylo možné tento původní plán uskutečnit. To mě poměrně dost naštvalo a také na dva dny zaměstnalo mnoho tým lídrů, kteří museli závodníky přehlásit, přesunout startovné apod. 

Po tomhle jsme čekali pořádný pořadatelský průšvih…

Ten se nakonec ale nekonal. Švédský tým se opravdu vytáhl. Nádherné tratě a perfektní závodní areál i celková připravenost nás opravdu mile překvapily.

Po prohlídce tratí jsme byli ještě více nadšení. Zábavná a členitá trať pro SC1 a bezpečná široká pro SC2. Bylo jasné, že se budou trhat rychlostní rekordy.  Zatím jsme ale bojovali s pořádnou chřipkou…


Jako první nastoupil na trať Vašek. Čerta trať neskutečně bavila a z půlky ji radostí proštěkal. S Vaškem to bylo horší, chřipka se projevila a malinko se dusil. Což stačilo pouze na páté místo, ale i tak je to v takové konkurenci parádní výsledek. 


Já jsem nakonec byla ráda, že jsem nemohla jet jedničkové kategorie, protože potíže s dýcháním jsem měla také. Naštěstí ve dvojkách toho moc nemusím dělat, stačí, když se udržím na koloběžce a zbytek nechám na retardách. Tahle taktika se vyplatila a podařilo se nám dostat do vedení, náskok 15 sekund na norského závodníka je fakt sen… Retardičky byly po závodě strašně nabité a veselé a já jsem jen trnula, že v neděli něco zkazím.


To se naštěstí nepotvrdilo, právě naopak, podařilo se nám udržet 1.místo a náskok zvýšit na celkových 34 sekund!!!

A tady jsou, retardy moje bláznivý. Od teď už jim můžeme jen vykat 🙂

Duo Los Retardos – Mapapo&Toko

Opět obrovský dík našim partnerům, bez kterých by závodění na takové úrovni nebylo možné…

Na toto mistrovství jsme odjížděli celkem bez očekávání. Měli jsme oproti předchozímu roku málo natrénováno, trať vypadala plná zatáček, což mě osobně moc nesedí, bylo teplo a ještě jsme v sezoně nestihli jediný závod. Navíc nám začala hárat Merida a tak bylo všechno maximálně hektické.

Po prohlídce tratě jsem se moc neuklidnila, zatáčky byly těžké a písčité a docela jsem se bála. Pořadatelé trať kvůli teplu zkrátili a na start a do cíle navezli velké kádě s vodou. Holky byly nabité.

První den jsem kolo jela na jistotu a koloběžku také. Toko dokonce s klidem ustála lehké štípnutí od soupeře, což mě hodně mrzelo, ale bohužel i s tím se musí na závodech počítat. 

Vašek jel prý výrazně pod své možnosti 🙂

V neděli jsem do závodu nastupovala hodně nervózní, ale zvládly jsme to. Na kole se mi jelo skvěle a podařilo se mi vylepšit pozici na 5.místo. Koloběžka byla naše, jely jsme si v klidu v zatáčkách, na rovině pořádně zabraly, takže jsme si s Toko udržely 1.místo a ještě zvýšily náskok.

Vašek jel tentokrát na hraně a zajel fantastický čas. Bohužel to na posunutí v žebříčku nestačilo a tak si přivezli s Čertem celkové 6.místo .


Velké poděkování patří našim partnerům a sponzorům, kterými jsou:

Nemalé poděkování patří také městu, ve kterém žijeme a které nás podporuje – město Rokytnice nad Jizerou.

 

O víkendu 20.-21.1.2018 jsme se zúčastnili prvních zimních závodů v Krkonoších na Horních Mísečkách. Tento závod byl zároveň nominačním na nadcházející ME on snow v Itálii, kterého se Vašek plánuje zúčastnit v kategorii SKJM a Kombinace.

Kategorie Kombinace se zde jela vůbec poprvé v Čechách.

Vašek se Swix docela váleli.

Kategorie SKJM – 3.místo

Kategorie Kombiace – 2.místo

Tímto se tedy nominovali na nadcházející Mistrovství Evropy v obou kategoriích.

Poslední listopadový víkend jsme se vydali na vrchol naší off-snow sezony, na Mistrovství světa. Zároveň jsme tím zakončili první podzimní sezonu našich mladých psů, Swix, Toko a Mapapo.

Šěňátka mi splnily jeden velký sen – stát na bedně na MS. A to rovnou dvakrát a na stříbrnou, což jsem opravdu nečekala   Takže díky Mapi, Swix a Toko, za to, že jste takoví bojovníci, kteří tu paničku na bednu dovlečou, i když se válí na trati po zemi 

Méně štěstí měl bohužel v tomto závodě Vašek, když si Čert 10 dní před startem rozedřel všechny packy a dlouho jsme pracovali na tom, abychom je alespoň zahojili. V blátě a na písku se mu ale i přes veškerou péči neběželo dobře a nebyl schopen podat svůj standartní výkon a tak skončili na 6.místě v kategorii SCM1. Mimo koloběžky jel Vašek i kategorii bikejöring s Cortinou, kde se po prvním dni vyšplhali na 14.místo, ze kterého ale odstoupili, aby Vašek pošetřil síly na nedělní koloběžku.

Moc děkujeme našim partnerům, kteří nás maximálně podporují: Genesis Pure Canada, Non-stop dogwear, Běhej se psem, Doxtor, Amulet bicycles, Město Rokytnice nad Jizerou, Fitdog.

SCW1 – Verča – Toko – 2.místo

SC2 – Verča – Swix&Mapapo – 2.místo

SCM1- Vašek – Čert – 6.místo

BKJM- Vašek – Cortina – odstoupili

A také chci pogratulovat všem ,,našim“ šikovným dětem a jejich skvělým pánečkům:
Timmy 1.místo SCW1 (Martina Štěpánková, posíláme gratulaci i tatínkovi)
Helios 3.místo SCM1 (Enrique Vilchez Madrid)
Nix 2.místo DCWV (Santi Del Valle Rodriguez)
Teddy 6.místo DCMV (Milan Daško)
Pupík 8.místo DCW (Barbora Barbulinka Kreidlová)
Ripley 11.místo DSM1 (Kryštof Spilka)

Za foto díky Pavel Slezák, Kristýna Bečvářová, Camille Paris, Veronika Chlumská.